V mém okolí i ve společnosti obecně roste zájem o půjčky mimo bankovní sektor. A podle mě to je už celkem dlouhou dobu problém. Podle posledních informací je více než 900.000 Čechů v exekuci. To je každý 11. člověk. To je strašně obrovské číslo. A řada z nich je tam proto, že si půjčila u nebankovní společnosti, protože jim banka odmítla půjčit. Tím se dostáváme k jádru problému. Banka odmítla někomu půjčit peníze a to je znamení toho, že ten člověk prostě půjčeno dostat neměl. Neprošel rizikovou analýzou.
Zdá se vám to tvrdé? Tak si přečtěte 5 důvodů, proč bych si já nikdy nepůjčil u nebankovní instituce (pokud někdo namítne, že Zonky půjčují lidé lidem a já je tu propaguji, přečtěte si povolení od ČNB pro tuto firmu, prakticky zastupují banku). Ale to je jiný příběh. Zpátky k 5 důvodům, proč bych si nepůjčil od nebankovní instituce:
Když banka nepůjčí, má to svůj důvod
Když vám banka nechce půjčit peníze, obvykle to má svůj důvod. Ten důvod je buď velké aktuální zadlužení, nebo nemožnost ručení, nebo nízký příjem. Všechny tyto tři faktory ovlivňují ochotu banky půjčit peníze. Pokud však jdete k nebankovní instituci, často nemusíte dokládat příjem, ani ničím ručit a tím pádem dosáhnete na půjčku snadněji. To, jestli je to ale správně, o tom pochybuji. Banky také chtějí půjčovat peníze, ale když si vás prověří a vy nesplníte jejich podmínky, je tam asi něco špatně a člověk by neměl za každou cenu se snažit o to, získat peníze jinde (raději si počkejte, až na danou věc vyděláte, nebo splatíte půjčky předchozí).
2. Vyšší úroky (větší riziko)
Nebankovní instituce samozřejmě tím, že po vás nechce potvrzení o příjmu nebo jakékoliv ručení podstupuje daleko větší riziko. Protože o vás vlastně nic neví. Může se podívat do registru dlužníků, ale tam obvykle vidí jenom vaši platební morálku. Ale nic víc. Díky tomu tato firma promítne do ceny vašeho úvěru (do velikosti úroků) i nějakou pravděpodobnost, že jí půjčku nezaplatíte. A tato pravděpodobnost je rozpočtena do vašich splátek a tím pádem máte půjčku zbytečně dražší (pokud tedy plánujete její splacení).
3. Neprůhledný systém poplatků (pokut, smluvních sankcí)
Všechny nebankovní instituce do jedné vydělávají především na poplatcích, sankcích a pokutách. Je to jednoduché. Úroky jsou nastaveny vysoko, dlužník platí, jednou nezaplatí a vysoké pokuty jsou na světě. Může to být i v desítkách procent splátky či jistiny. Záleží, jak moc dravá daná instituce je. Ty, které operují až na samém obchodním riziku a neprověřují registry, příjem ani zajištění, tak ty vám dají skvělé podmínky pouze tehdy, když odsouhlasíte velice nevýhodnou smlouvu s vysokými sankcemi a pokutami za každé zpoždění či posun splátek.
4. Řešení sporu (eskalace problému)
Při porovnání řešení sporu u banky a nebankovní instituce musíme vycházet z předpokladu, že banka se chová obvykle jako úřad. Soud je hlavní instancí, kam se může obrátit. U nebankovní institucí často rozhoduje arbitr (často dokonce nominovaný touto firmou) a to vše podepíšete ve smlouvě. Pak jednou nezaplatíte, firma vás může dát k tomuto arbitrovi, okamžitě zesplatnit úvěr a vy musíte okamžitě vše zaplatit. Nezaplatíte, případ celkem rychle získá exekutor, připočte si svoje poplatky a už patříte k 900.000 Čechů, kteří na sobě aktuálně mají exekuci. A to stačilo třeba jednou neposlat splátku ve správný termín.
5. Kontaktování a vyjednávání
U nebankovních institucí je často složité se někam dovolat, vyjednávat, anebo řešit krizové situace. Prostě k tomu není žádný prostor. Některé nebankovní instituce (které mají blízko k bankám a skoro se tak i tváří) se chovají lépe, ale malé drobné nebankovní firmy, které nabízejí inzeráty s rychlými půjčkami, ty se s vámi o změně smlouvy nebo podmínek, nebo o posunutí splátky prostě nebudou bavit. Podepsali jste smlouvu, tak ji plňte. To u banky obvykle máte šanci požádat o odložení splátky nebo podobně. Nebankovní instituce vám maximálně nabídne možnost navýšit půjčku, čímž si opět prohloubíte svůj problém.
Tento článek určitě nemá říkat a pomlouvat všechny nebankovní instituce, ale praxe ukazuje, že půjčování peněz, obzvláště pak v šedé zóně a mimo bankovní trh je čím dál větší byznys a především nízkopříjmové skupiny obyvatel zde často nacházejí spíše problémy než užitek z dobré strategické půjčky. Vše samozřejmě začíná u toho, na co si daný člověk chce vůbec půjčit, a pak, kde si na to chce půjčit. Splátkový prodej v každém větším elektru opět spíše uváže lidi do dluhové pasti, protože se televize jednou rozbije, ale splátky je potřeba doplatit až do konce.
